Mám ráda plánování a přípravy cestovního itineráře jsou snad ty nejlepší =) Tenhle výlet jsem ale moc neorganizovala, nechystala, nelinkovala…Königssee si mě našlo samo. Když jsem už od několikátého známého, kamarádky a kolegyně slyšela: „Tohle musíš vidět, to je přesně pro tebe.“, zarezervovala jsem ubytování právě tady a řekla si, že se nechám překvapit.
A překvapená jsem byla =)
Na první pohled je jezero Königssee trochu jiné…
Je rozlité v úzkém údolí mezi vysokými štíty hor. Hladina jezera je díky tomu bez jediné vlnky. Poklidné atmosféře napomáhá ještě to, že přímo u břehu se nachází jen pár domků. Ticho neruší žádná pobřežní promenáda ani přístav s rybím trhem.
Je křišťálově čisté. Někde jsem snad slyšela dokonce nejčistší v Evropě, ale nejspíš to bude znamenat jen v Německu. A Němci se opravu snaží, aby to tak zůstalo i dál. Po hladině smí jezdit jen šlapadla, veslice a lodě se speciálním elektromotorem.
Je nedostupné a trochu odříznuté od světa. Nebo aspoň mně tak připadalo. Když totiž vidím vodní plochu (rybník, jezero), moje první myšlenka je: „Pojď, jdeme ho obejít!“. To tady ale opravdu nejde. A mohla jsem vymýšlet, jak jsem chtěla. Snad jedině, kdybychom se vydali na několikadenní track přes hory. Nicméně to nedoporučovali ani místní.
Pro prohlídku jezera a okolí jsme teda zvolili prakticky jedinou možnou variantu…elektroloď.
„Tak pojď Chilli, bude novej zážitek. Pojedeme loďkou, to ještě neznáš.“
Nasedli jsme do plavidla spolu s dalšími lidmi a psy (přepravovat se nesmí jen mokrá zvířata) a už si to svištíme do jedné ze dvou (vlastně tří, ale do té třetí jezdí jen pár lodí za den) zastávek do přístavu St. Bartholomä. Naším cílem byla ledová jeskyně, kterou jsme nenašli =) To nám ale nevadilo. Stejně bylo líp na břehu, na mělké kamenité pláži, kde Chilli řádila, my si brouzdali nohy, užívali si výhledy na kostel, který dal jméno celému poloostrovu, a snažili se vyfotit Chilldu uprostřed kamenného srdce vyskládaného pod hladinou.
Obersee čistší než čisté
Dál lodičkou putovalo do přístavu Salet, odkud jsme zamířili k jezeru Obersee. Slovy nedokážu popsat, jak čistá klidná vodní plocha se mezi skalami nachází…hladina působila doslova jako zrcadlo. Posuďte sami na fotkách.
Dál za jezerem, asi dvacet minut chůze, je možné dojít až k vodopádu. My tuhle procházku už bohužel nestihli. Čas běžel a museli jsme pospíchat na poslední zpáteční loď.
Ledové Königssee
Během psaní článku jsem ještě narazila na informaci, že přibližně jednou za deset let Königssee v zimě zamrzá a na jeho hladině pak vzniká turistická stezka. Od té doby, co jsem si tohle přečetla mám v hlavě myšlenku…tak uvidíme, jestli časem přibude i pár fotek a text o jednom kouzelném zasněženém jezeře… =)
Klára + Chilli
Napsat komentář